32. BESKYD TOUR - TROPICKÝ DEN V SEDLE

Poslední červnová sobota. Bílá v Beskydech. Beskyd tour. Atributy už více než tři desetiletí provázející emoce, představy, zážitky v nejvýchodnějším pohoří Česka, svým charakterem zcela odlišném od našich ostatních hor. I to je asi důvodem proč už tolik let se v tento čas sjede několik stovek hobby silničářů, aby prožili intenzivní  cyklistický zážitek na našem bezkonkurenčně nejhornatějším maratonu. 163 kilometrů s nastoupanými  více než třemi kilometry zařazuje trasu do kategorie superhorských etap. I kratší trasa, 121 kilometrů dlouhá, se 2100 nastoupanými metry dá pěkně zabrat.

Takže letos na startu přes čtyři stovky cyklistů očekává startovní výstřel a snaží se najít patřičné nastavení mysli na utrpení,  které je čeká. Už v ranních hodinách totiž teploměr ukazuje teploty těsně pod třicítkou a předpověď slibuje i třicet šest.

Start! Za doprovodu dakarské Tatry ostravského týmu FESHFESH se vydáváme na prvních 25 lesních kilometrů, než opět narazíme na stopy lidského osídlení. Během této doby se čtyřsethlavý peloton setřídí dle výkonnosti jezdců a po přejezdu na slovenskou stranu hranice už nastává tvrdá práce ve skupinách. Letošní  bezvětří ale balík moc nenatrhalo, takže pod první velkou výzvu, Kelčovské sedlo, se přiřítila obrovská skupina a se žhnoucím sluncem v zádech se jala drásat jejích 23 procent. Následující vlnky kolem přehrady Šance stále nepřinášejí zásadní úniky, snad se v pekelném horku nikomu moc nechce a není se moc čemu divit. Po trochu hororovém přejetí Smrčku (setkání se zemědělskou technikou) se před Pustevnami oddělila trojice Filip Trunčík, Lukáš Kubala, a Petr Vizina. Společně najela do stoupání, kde záhy odpadá Vizina a zbylá dvojice pokračuje nadějně k vrcholu. Ovšem prémie se nakonec s poměrně značným náskokem stává kořistí Jana Zatloukala. Na Soláňi, po novém asfaltu, se dostala na čelo trojice Jan Zatloukal, loňský vítěz Martin Šrajer  a Lubomír Murárik. V této sestavě se prošlapali až pod další prémiový kopec, Kasárne, stoupáním srovnatelný s Pustevnami. Hned na úpatí dvojice Zatloukal, Šrajer utrhla Murárika a na vrcholu připravila divákům strhující spurt o prémii, kde o pár metrů vedoucího Šrajera mohutně dotahující  Zatloukal na čáře téměř dostihl a i z dostupných videozáznamů se dalo stěží rozpoznat pořadí. O něm rozhodli sami aktéři a tak si prémie rozdělili rovným dílem. Přes Bumbálku už dvojice pokračovala společně, cílový spurt v Bílé získal pro sebe Zatloukal.  Ženský souboj v absolutním pořadí vyhrála Karolina Mikolajevska před Jitkou Rakovou a Carlou Reištetterovou. Střední trasu vyhráli Marek Konwa a Tereza Kulštejnová. Nejkratší padesátku vyhráli Miro Adam a Eliška Čechová v juniorech a Tomáš Paprstka a Adéla Jedličáková mezi dospělými .

Další ročník se stal součástí dlouhé a bohaté historie Beskyd tour. Můžeme se už teď těšit na jeho kristová léta v příštím roce.

31. Beskyd tour, závod plný změn

Tak zase další ročník za námi. Po mnoha letech s velkou, vynucenou, změnou na trase. Kvůli generální opravě vozovky na Soláň musela nejdelší trasa dvakrát překonat sedlo Bumbálka. Na kilometráži ani na profilu to nic neměnilo, jen kopec není tak jezdecky zajímavý, téměř přímá, tříproudá silnice I třídy bez serpentin klade značné nároky na psychiku jezdce. Ale zdá se, že závodníky na dlouhé trase tato skutečnost příliš nepoznamenala, soudě podle dobré nálady v cíli.

Jak se ale vyvíjel závod samotný? Na startu přes čtyři sta jezdců vytvořilo kompaktní balík, který z většiny dojel pohromadě až pod Kelčov, kde se odpoutala čtveřice Jakub Čapla, Marek Konwa a David Friedel a Jiří Hradil. Zbytek pelotonu postupně řídl a Smrček z něj udělal asi čtyřicetičlenný peloton, který vydržel pohromadě až pod Pustevny, kde teď již jen trojice  Čapla, Konwa, Friedel tahala společně až téměř pod vrchol, ale zezadu se začal dotahovat peloton, ze kterého se odpoutal a vedoucí trojici předjel Dominik Kunert a s těsným náskokem vyhrál pustevenskou prémii. Letos pak jezdci obou tras po sjezdu pokračovali společně Bečvami až po cílovou odbočku na Hlavaté, ze které si na 121 km trase dojel pro vítězství polský cyklokrosový reprezentant Marek Konwa. Na dlouhé trase se s utahujícím stoupáním do téměř devítisetmetrové výšky začaly dít věci. Ostře a odvážně nastoupil Lukáš Gdula a na vrcholu si vytvořil více než minutový náskok. Ten udržoval i ve stoupání na Kasárně, patnáct set metrů před prémií se zdálo, že už mu ji nikdo nevezme, ale pak jej dostala blesková krize a přehnala se přes něj pětice jezdců s doposud neviditelným Martinem Šrajerem na čele. Ten začal pracovat na získaném vrcholovém náskoku a v posledním stoupání z Makova už začínalo být jasné, že se rodí letošní vítěz. Dojezd do cíle tvoří sice dvanáctikilometrový sjezd, ale bez intenzivního šlapání to stejně samo dolů nejede, ale Martin Šrajer po tvrdé dřině ve sjezdu uhájil vedení a stal se třicátým prvním králem Beskyd. Královský pár doplnila Angelika Wrobel.

Letos závodu proti loňsku přálo počasí, které bylo téměř cyklisticky ideální. V cíli pak vládla pohoda u skvělého cílového občerstvení z kuchyně bistra Domovjanka. Díky přízni a spolupráci obce Bílá, Ski Bílá, poskytujících nezbytné zázemí a prostor pro konání akce, podpoře marketingových partnerů, přispívajících bohatými cenami značek Kilpi, Trek, Assos, Laceto, Haier, Continental se i letos domů rozjížděli účastníci s pocitem příjemně stráveného dne.

 

30. ročník Beskyd tour, nástup nové generace?

30let, český cyklomaratonský rekord v pořadatelské výdrži, 35 stupňů na asfaltu cílového dojezdu. To jsou rámující data sobotního jubilejního ročníku.

Jak se vyvíjel? Zdánlivě tradičně, ale už u prezentace bylo znát, že závodníků je letos poněkud více, fronta se nebezpečně táhla a start se blížil… Na startu jsme jako čestného hosta přivítali prvního vítěze Beskyd tour z roku 1994, Petra Konečného, v současnosti, kromě jiného, pořadatele MTB Oderské mlýnice, který celý balík vypustil na trasu. Pro opravu závodního kamionu před letošní dakarskou výzvou jsme museli oželet tradiční doprovod na prvních kilometrech.

Pak už se odehrávalo vše dle zavedeného pořádku. Nahoru, dolů, nahoru dolů. Po prvním slovenském kolečku se na Kelčovské stojce objevila mohutná skupina, která se pak ani cestou kolem přehrady a stoupáním na Smrček nechtěla příliš drolit. Pod Pustevny tak najelo na čele asi 25 borců a vypadalo to na prémiový hromadný spurt. Ujeté kilometry a náročnost stoupání ale rozhodly jinak. Vítězem prémie se stal Robert Hula. Peloton pak pokračoval na tradiční Soláň, který se letos na jeden rok uzavírá kvůli generální opravě silnice, takže za dva roky pojedeme po novém povrchu. Po jeho přejezdu už byla čelní skupina šestičlenná a tvrdit muziku v ní začali vítěz Beskydu 2016 Petr Swaczyna a ještě ani ne dvacetiletí Vilém Vostál a František Herman doplnění dalším mladíkem, Jakubem Havrlantem. V tahavém posledním stoupání na Bumbálku se vytvořila trojice prvně jmenovaných, ze které odpadl Vilém Vostál a vypadalo to chvíli na dèja vu roku 2016, když začal tempo určovat Petr Swaczyna. Herman reaguje a dokonce se před vrcholem na dvojici dotahuje po chvilkovém výpadku i Vostál. Takto dojeli až na cílový spurt, kde Swaczynu přespurtoval nejmladší ze skupiny, František Herman. Z osmi žen na trase po roční pauze zopakovala své vítězství Hana Rippelová.